Fryštácký dogtrekking 2007
Tak na tento trek jsem se těšila snad ze všech nejvíc. Ptáte se proč? No proto, že se mi před 
devíti měsíci narodil syn Jan a já jsem skoro dva roky na žádném treku nebyla. Chápete to, dva roky!!! Strašná doba. Vždycky když se v tu dobu konal nějaký trek, tak se mnou nebyla řeč a každý, kdo mne alespoň trošičku zná okamžitě poznal, že se někde děje něco psího a já tam nemůžu. Po takové šílené pauze jsem zvolila jenom MIDovou trasu, tedy nějakých 35 km.
A pak to přišlo....do Fryštáku jsem dorazila až v sobotu ráno, dostala jsem popis trasy a několik málo informací o značení neturistických cest. Ještě jsem se pozdravila s Evou od Mary a Pavlínou od Assana...také choďáčkáři....potom se už začalo v minutových intervalech vyrážet na trasu. Já jsem vyrazila asi patnáct minut po Mery a Assanovi, které jsem po pár kilometrech předběhla. Rychlost u nás však nebyla nijak vysoká,páč se splnilo to čeho jsem se bála. Zvolila jsem kombinaci psů...Gery a Bronko. Ne příliš šťastná kombinace. Gery totiž v přítomnosti Bronky odmítá zrychlit tempo, natož aby ještě táhla. Chytne si své tempo a nic s ní nehne....potvora chlupatá. Ale nemyslete si, že takhle nemaká normálně..to ona jenom s Malinou je taková loudavá. Když ji navleču do postroje s druhým choďákem, a nebo běhá sama, tak to by se přetrhla jak se snaží....asi je nějak vysazená na belgičáky. Trasa vedla přes Zlín, což bylo celkem netradiční, ale chvilkama i zábavné. To jak jsem odpovídala na různé dotazy kolemjdoucích. Někteří lidé nás považovali za naprosté blázny, když se dobrovolně ženem se psem takovou štreku. Ale oni neví o co přichází. Šlo se hodně po asfaltu, což mě zrovna moc nesedlo. Do cíle jsem se domotala něco málo po šesti hodinách po startu. A jelikož ma mne doma čekal Honzík, tak jsem se jenom občerstvila Kofolou a uháněla k domovu.
Druhý dem jsem se dostavila na vyhlašování výsledků..to už byli v cíli i závodníci z LONGu. Pozdravila jsem se s Lubošem Bodlákem od Siona od Strážné skály(náš příbuzný....tedy ten pes) a kamarádem Poldíkem,kterého jsem neviděla už nějaký ten pátek a dozvěděla se, že jsem dorazila ve své kategorii na šestém místě. To mne velice potěšilo,páč má fyzická kondice odešla po takové pauze někam pryč. Budu se muset po ní zase poohlédnout.
Díky všem organizátorům za skvělou akci, skvělou atmosféru a skvělé počasí....a už se těšíme na další...
Nějaké foto najdete ve fotogalerii a na heretacek.rajce.net/dogtrekking
